Theodor Freiherr (svobodný pán) von Liebieg se narodil v Liberci 15. 6. 1872 jako vnuk zakladatele firmy „Johann Liebieg & Comp.“. Do vínku dostal šlechtický titul a rodinný podnik. Byl obdařený i mimořádnými schopnostmi, které mu umožnily stát se tím, čím v průběhu let byl prakticky až do své smrti v roce 1939, jedním z nejvýznačnějších představitelů textilního průmyslu v Čechách i v Evropě, prezidentem Svazu německých průmyslníků, prezidentem Duchcovské uhelné společnosti, předsedou správní rady akciové společnosti Liberecká pouliční dráha a české Union banky… a také nadšeným motoristou.
V roce 1891 jako osmnáctiletý mladík převzal celkové vedení podniku, v čemž mu pomáhali oba otcovi švagři Leo a Gisbert Clemensové. Po dokončení studia práv se k nim připojil také jeho bratr dr. Gisbert Liebieg, později působící ve Vídni. Roku 1901 vstoupil Theodor do manželského svazku s Marií Idou Blaschka, dcerou šéfa firmy Franz Schmitt v Českém Dubu, ženou inteligentní a vzdělanou, s níž podnikl tehdy jistě nevšední svatební cestu po Evropě – totiž automobilem.
Baron Theodor von Liebieg, nadšený propagátor motoristického sportu, člen direktoria Rakouského automobilového klubu a od roku 1906 také předseda liberecké pobočky, byl ve své době uznávaným automobilistou i mimo svoji vlast. Z vášnivé posedlosti „kočáry bez koní“ ho usvědčuje nejen řada sportovních úspěchů, ale i množství automobilů různých značek, které vlastnil mezi lety 1893 – 1939.

Po dědečkovi měl vřelý vztah k technickým novinkám, což nakonec do značné míry ovlivnilo jeho životní dráhu. Už roku 1893 si pořídil Benzův automobil Victoria, což byl teprve třetí vůz v habsburské monarchii, řidičský průkaz se stal vůbec prvním a za první dálkovou jízdu (16. 7.–22. 7. 1894) mezi Libercem a Gondorfem získal titul „pionýr motorismu“. Baron se pravidelně účastnil automobilových závodů, přispěl ke vzniku kopřivnické automobilky 1897, zasloužil se o dodávku motoru Benz do prvního Rakousko-Uherského automobilu NW Praesident v roce 1898 a nechal si zde vyrobit první závodní speciál NW 12. Vozy jsou dnes vystaveny v Národním technickém muzeu Praha.
Nesměl by to však být Liebieg, aby se spokojil s pouhým… jak to dělají jiní. Obdobně jako jeho děd toužil po tom, aby mohl vyrábět, k čemuž ho kromě motoristického nadšení vedly nepochybně dobré obchodní důvody. A tak v roce 1907 stál spolu s textilními průmyslníky W. Ginzkeyem z Vratislavic nad Nisou u Liberce a O. Klingerem ml. z Nového Města pod Smrkem jako hlavní iniciátor u zrodu Liberecké továrny automobilů – RAF (Reichenberger Automobil – Fabrik). Byl i členem správní rady firmy Laurin a Klement, která RAFku posléze odkoupila a výrobu automobilů v Liberci roku 1916 ukončila.
Velké přátelství Theodora von Liebiega s Karlem Benzem je zadokumentováno na nejedné fotografii. Možná poslední je z roku 1934 zachycující Berthu Benzovou s Theodorem Liebiegem v Liberci, který v té době vlastnil sen nejednoho veteranisty kompresorový Mercedes Benz typ 540 cabrio.
Velkolepé oslavy 100. výročí první dálkové jízdy se konaly roku 1993 v Liberci za účasti Autoklubu ČR, Veteran car clubu Nisa, Autokempu Pavlovice, značky Mercedes Benz. Od roku 2003 připomíná každoročně motoristické svátky a výročí MOBILE MUZEUM ČR se sídlem v Liberci projektem Dědeček automobil.

Autor textu: Zdeněk Hrabák, Svatopluk Holata